Boomerang-11.díl

31. března 2010 v 16:50 | Vivi


Druhý den brzo ráno jsme odjížděli od majáku zpátky do Jorviku.Boomm spokojeně tryskal po louce ale já si to neužívala.Byla jsme jako pružina.NApjatá,kdy se něco stane.Boom potřásl hlavou."máš pravdu kluku.Proč si kazit vyjížďku?"řekla jsme mu a podrbala ho.Zrychlil.Ale ani vítr ve vlasech mi nepomohl od toho,abych nesledoval okolí.Rychlost ve mně nevyvolávala radost..Objeli jsme pláž,kde jsme se včera vynořili a zpomalili do klusu.
U skáli,z které jsme spadli jsem zpomalila do kroku a jela jsme se tam podívat.potřebovala jsme nějaké vodítko,nebo něco,co by mi pomohlo vypátrat střelce.
Na kraji si Boomm stoupl na zadní.Asi věděl,že jsme tady včera spadli a nechtěl to udělat znovu.Zasmála jsme se a otočila ho.Jeli jsme k průsmyku.
Pomalým cvalem jsme vjeli do průsmyku.Pozorně jsem sledovala stopy kol a kopyt.Po chvíli jsem toho nechala a soustředila se na jízdu.Za několik minut jsem byli venku a vjížděli jsme do jorviku.
Stájník hned spustil:"Mladá dámo,kde jsi byla?"
"Já-"
"Nic neříkej.Mazej Boomma vykrokovat a pak se vrať!"zařval na mně a já jen kývla.
Vzala jsme Boomma do velké jízdárny,protože v malé trénovali začátečníci.
Objížděli jsme asi 3 kolečko,když najednou Boom vyhodil zadníma nohama a přední se mu podlomily.Můj výkřik ztulumila až hlína,když jsem pusou přistála na zemi.Výkřik nezůstal nepovšimnut.Jeden brigádník,mám pocit že tom se vyděšeně koukal na Boomma,kterému z nohy sršela krev."Na co čumíš,zavolej veterináře!"jen přikývl,ani si nevšímal,že jsme byla trochu neurvalá.Já jsme jen držela Boomma za otěže a uklidnovala ho,aby se nenamáhal.Nohu držel zvedlou.Krev už se zpomalila,ale rána byla hluboká.přišlo mi divné,že jsem nic neslyšela.A to už tu byla veterinářka.

 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama